|
|
Gothic Art in Bohemia and its mediation to pupils of primary school.
Kurucová, Nina ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Fišerová, Zuzana (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá gotickým umením v Čechách. Práca je rozdelená do troch častí. Prvá, teoretická časť po stručnom úvode, obsahujúcom základné informácie o gotickom slohu postupne spracováva Kláštor sv. Anežky, ktorý sa radí k prvým ranogotickým stavbám v Čechách. Ako architektonický prvok z obdobia vrcholnej gotiky sú spracované najmä chrliče a maskaróny na Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Prahe. Diela Majstra Theodorika, ako predstaviteľa maľby tohto obdobia, tvoria záver teoretickej časti. Didaktickú časť popisuje didaktický projekt pre žiakov 7. ročníka ZŠ, ktorý nadväzuje na jednotlivé druhy gotického výtvarného umenia - architektúra, sochárstvo, maliarstvo. Úvod tematického celku tvorí návšteva Kláštora sv. Anežky Českej. V prvej výtvarnej úlohe žiaci tvoria priečelie mestského gotického domu. Počas druhej úlohy sa žiaci venujú stredovekým fantazijným tvorom a ich modelácii z hliny. Posledná výtvarná úloha tvorí prenos kresby z predlohy diel Majstra Theodorika pomocou mriežky a následnú maľbu. Výtvarná časť dopĺňa a uzatvára celú prácu. Zameriava sa na autoportrét a prvý sochársky autoportrét - bustu Petra Parléřa v trifóriu pražskej katedrály. Prirodzeným vyústením celej práce je umelecký objekt, autoportrét autorky. KĽÚČOVÉ SLOVÁ Gotika, katedrála, klenba, Kláštor sv....
|
|
|
Stavební historie kostela sv. Jiljí v Milevsku
POUZAROVÁ, Johana
Kostel sv. Jiljí v Milevsku - stavební historie a uměleckohistorické souvislosti Bakalářská práce se bude zabývat stavební historií kostela sv. Jiljí, který se nachází v areálu bývalého premonstrátského kláštera v Milevsku. Nejprve se autorka zaměří na nejstarší stavební historii kostela, jejímž dokladem je mohutná západní věž a část severního zdiva. Stavební historie kostela sahá až do 12. století, poté proběhla velká přestavba v gotickém slohu. Dále se práce zaměřuje na stavební dějiny, urbanistickou stránku objektu a uvedení do souvislostí doby vzniku stavby. Hlavním těžištěm textu pak bude dochovaný presbytář kostela s vývojově důležitou klenbou, která dala v českých dějinách umění název jednomu z klenebních vzorců (tzv. milevského typu). Autorka se zaměří na rozbor tohoto klenebního vzorce a s pomocí novější české i zahraniční literatury se pokusí klenbu zasadit do souvislostí s pražskou parléřovskou a jihočeskou poparléřovskou architekturou. Práce se tedy rovněž věnuje srovnání formálních souvislostí s dalšími sakrálními stavbami, které nesou podobné, ne-li stejné klenutí jako je tomu u kostela sv. Jiljí.
|
|
|
Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie.
Urbanová, Karolína ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Tato magisterská práce s názvem "Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie" se zabývá architektonickou skulpturou se zoomorfními motivy a motivy fantaskních zvířat. Cílem předkládané práce je shrnout dosavadní stav bádání ohledně tohoto tématu, podrobněji prozkoumat jednotlivé zvěrné motivy a vyložit jejich ikonografii a význam pro katedrálu sv. Víta. Dále také vysvětlit, jak tyto konkrétní motivy zapadají do kontextu v místech, kde se nacházejí. Jejich ikonografii uchopit z širšího hlediska, pomocí recepce literatury od antiky až po český středověk. Konkrétně se jedná o zvířata a fantaskní tvory v jižní předsíni - pelikána a fénixe; sovu v Korunní komoře; gryfa a souboj kočky se psem v dolním triforiu; orla, jednorožce, koně s ptačími drápy, fénixe, pelikána, jelena, lva, gryfa, lvici, medvěda, "kočku" a tří chimér v horním triforiu; lva, psa, draka a orla v opěrném systému a nakonec draka a kozla na Velké věži. Klíčová slova katedrála sv. Víta, zvěrné motivy, symbolika, ikonografie, architektonická skulptura, sochařství, konzola, reliéf, gotika, Petr Parléř
|
|
|
Náročné kamenické prvky v Parléřovské dílně v evropském kontextu
Pavlíčková, Anna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Chotěbor, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou přenosu inspiračních prvků použitých v katedrále sv. Víta v Praze se zaměřením na visuté svorníky v sakristii katedrály. Na stavbě katedrály sv. Víta se podíleli ve 14. století dva stavitelé - Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Oba tito stavitelé se inspirovali nejvýznamnějšími stavbami tehdejší Evropy a získané zkušenosti uplatnili i na pražské katedrále. Důkladným zpracováním života Matyáše z Arrasu se podařilo definovat tohoto stavitele jako svébytnou osobnost, která při stavbě pražské katedrály používala moderní odvážné tvarosloví a položila základy katedrální architektury v Čechách. Následné zpracování vybraných staveb stavěných v jižní Francii druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století předkládá mnoho prvků, které vykazují společné znaky s prvky užitými na katedrále sv. Víta, a umožňuje tak rozšířit inspirační zdroje pražské katedrály. Práce obou stavitelů na sebe navazuje v prostoru tzv. Staré sakristie zdobené dvěma unikátními visutými svorníky. Díky kompletnímu zpracování vzorů z jižní Francie a Alsaska byli objasněny okolnosti vzniku těchto svorníků, zmapovaná cesta jejich přenosu po Evropě a nastíněny další možnosti výkladu jejich tvarosloví. Celá práce je doplněna přehledem mapujícím fungování katedrální huti a rozborem středověké konstrukce...
|
|
|
Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie.
Urbanová, Karolína ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Tato magisterská práce s názvem "Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie" se zabývá architektonickou skulpturou se zoomorfními motivy a motivy fantaskních zvířat. Cílem předkládané práce je shrnout dosavadní stav bádání ohledně tohoto tématu, podrobněji prozkoumat jednotlivé zvěrné motivy a vyložit jejich ikonografii a význam pro katedrálu sv. Víta. Dále také vysvětlit, jak tyto konkrétní motivy zapadají do kontextu v místech, kde se nacházejí. Jejich ikonografii uchopit z širšího hlediska, pomocí recepce literatury od antiky až po český středověk. Konkrétně se jedná o zvířata a fantaskní tvory v jižní předsíni - pelikána a fénixe; sovu v Korunní komoře; gryfa a souboj kočky se psem v dolním triforiu; orla, jednorožce, koně s ptačími drápy, fénixe, pelikána, jelena, lva, gryfa, lvici, medvěda, "kočku" a tří chimér v horním triforiu; lva, psa, draka a orla v opěrném systému a nakonec draka a kozla na Velké věži. Klíčová slova katedrála sv. Víta, zvěrné motivy, symbolika, ikonografie, architektonická skulptura, sochařství, konzola, reliéf, gotika, Petr Parléř
|
|
|
Autoportrét v českém sochařství
Havelková, Tereza ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Sochařských autoportrétních vyobrazení se vyskytuje pouze omezené množství. Jen málokterý sochař zachytil svou podobu a pouze výjimečně dvakrát za život. Prvním sochařským autoportrétem je busta Petra Parléře v triforiu chrámu sv. Víta. Je to dobově ojedinělý případ a v českém prostředí zůstal na dlouhou dobu osamocen. V baroku začala souvislá řada autoportrétních vyobrazení v rámci větších ikonografických celků, tzv. kryptoportréty. Se stejnou četností se vyskytují trojrozměrná zpodobnění jako reliéfy. Zásadní zlom pro tvorbu sochařských autoportrétů učinil J. V. Myslbek svou podobiznou z roku 1902. Předepsal ve své celistvosti typ vážené osobnosti, typ reprezentativní busty. Od této doby se sochařské autoportréty vyskytují v hojnější míře, v díle jeho žáků můžeme sledovat souvislou chronologickou řadu a její vývoj. Sochaři se zpravidla zobrazují realisticky jako vážné osobnosti, zachycují veškeré své dosavadní zkušenosti v reprezentativních podobiznách. Ty jsou i po výrazové stránce věrným odrazem skutečnosti s přesným vystižením lidské fyziognomie a osobního charakteru. Důsledně pracují s prostorem ale minimálně s mimoportrétními ikonografickými znaky. Nejsou závislé na objednávce, a proto jsou nejlepším odrazem umělcovi tvůrčí osobnosti.
|
host ::
RSS.